PS: „kdy jsem přestala vnímat spisovnost a komplikovanost jako tím jediným prostředkem k vyjádření myšlenky“ – v téhle větě rozvíjíte „spisovnost a komplikovanost“, musíte tedy dodržet čtvrtý pád: „jako ten jediný prostředek“… a ukazovací zájmeno je tu nadbytečné

ach jak my sme starý a moudrý! :))

Žádnou z těch hudebních skupin neznám 🙂 Pokud jsou ti konkrétní lidé v zákulisí podobní těm „velkým hudebním umělcům“ z jiných skupin, které (osobně) znám, tak je taky neobdivuji. Nikdy mě nebavili. Za většinou jejich projevů je nějakej mindrák. Neříkám to ráda, ale je to tak. A ve většině případů to za žádný umění nepovažuju. Kdyby byli zároveň vzdělaní i v základu, kterej by jim měl poskytnout východisko ke všemu dalšímu, tak se na ně samozřejmě dívám jinak. Ale kdo neovládá základní věci a ještě jimi kolikrát opovrhuje, tak ten si u mě ani neškrtne. Tak to je asi ve všem. Kdo říká, že ten základ není potřeba, tak stejně nebude schopen poskytnout něco, co má větší hodnotu, abych měla důvod ho poslouchat nebo číst nebo já nevím co. Případně se k tomu základu stejně bude muset vrátit a zvládnout ho. Pokud to myslí vážně.